Kotlíkové dotace - výměna či doplnění nového dotovaného zdroje tepla

V prvních dvou vlnách kotlíkových dotací bylo vyměněno již více jak 30 tisíc nevyhovujících kotlů na pevná paliva za nové moderní zdroje tepla s vyšší účinností a nižší produkcí škodlivých emisí. V tomto množství a v proběhlém čase od instalace se samozřejmě objevila i řada případů, kdy provozovatel po nějaké době zjistil, že jeho nově instalovaný zdroj z různých důvodů nevyhovuje jeho požadavkům.

V zásadě se řeší tři základní otázky:

1. Smím si k dotovanému zdroji pořídit ještě zdroj doplňkový (například k tepelnému čerpadlu kotel na dřevo)?
2. Smím svůj nový zdroj pořízený na dotace vyměnit za nový zdroj stejné kategorie (například plynový kotel za plynový kotel jiného výrobce)?
3. Smím svůj nový zdroj vyměnit za nový zdroj jiného typu (například plynový kotel za kotel na pelety)?

Rozhodují krajské úřady

Finanční prostředky pro dotace v rámci tzv. kotlíkových dotací poskytuje primárně Evropská unie České republice. V rámci jednotlivých výzev potom prostředky poskytuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) krajským úřadům, které sepisují s žadateli o dotaci smlouvu. SFŽP vydává obecné závazné pokyny pro jednotlivá kola dotací, které si krajské úřady mohou s jistou mírou doplnit a zohlednit ve svých výzvách, určených pro obyvatele daného kraje.

Doba udržitelnosti

Pro dodržování podmínek kotlíkových dotací je důležitá tzv. doba udržitelnosti, kterou je míněna doba, po kterou je platná smlouva mezi krajským úřadem a konečným příjemcem dotace. Tedy doba, po kterou se příjemce zavazuje provozovat dotovaný zdroj tepla. Tato doba je uvedena ve smlouvě a obecně se pohybuje v délce do 10 let. Například udržitelnost ve 3. kole kotlíkových dotací probíhajících v současné době v Moravskoslezském kraji je stanovena do 31.12.2028.

Doplnění dotovaného zdroje zdrojem jiným

Na jednom ze seminářů ke kotlíkovým dotacím řešil starosta nejmenované „podhorské“ obce s pracovníky SFŽP záležitost týkající se problémů s nově instalovanými zdroji v rámci dotací. Konkrétně šlo o náhradu starých litinových kotlů na dřevo novými tepelnými čerpadly vzduch/voda bez toho, že by byla provedeno ověření vhodnosti nového zdroje projektantem včetně posouzení a případně provedení úpravy otopné soustavy. Staré předimenzované zdroje, kotle na pevná paliva, schopné provozu s vysokými teplotami otopné vody, byly nahrazeny novými, nízkoteplotními zdroji, které v období větších mrazů nebyly schopny dostatečně vytopit rodinný dům. Pan starosta se tudíž ptal, zda je možné si k dotovaným zdrojům pořídit jako doplňující zdroj kotel na pevná paliva, který by byl již pořízený samozřejmě bez dotací.

V Závazných pokynech vydaných SFŽP k 3. kolu kotlíkových dotací je uvedeno, že:
„Podpora na výměnu zdroje tepla bude poskytnuta pouze v případě, kdy je stávající rodinný dům vytápěn kotlem na pevná paliva nesplňujícím třídu 3, 4 nebo 5 dle ČSN EN 303-5. Podporu je tedy možno poskytnout i v případě, že je rodinný dům vytápěn dvěma zdroji, tj. kotlem na pevná paliva a dále např. kotlem na zemní plyn, elektrokotlem aj. V takovém případě je nutné, aby bylo zajištěno, že kotel může plnit funkci hlavního zdroje vytápění v rodinném domě nebo v bytové jednotce s vlastním zdrojem vytápění a samostatnou otopnou soustavou a že je prokazatelně v provozu nebo byl v provozu před realizací výměny zdroje.“

Z toho vyplývá, že bude-li nahrazen ručně plněný kotel na pevná paliva, nevyhovující požadavkům tříd 3, 4 či 5, který byl prokazatelně v době podání přihlášky v provozuschopném stavu (podmínka dotace) a byl schopen výkonem pokrýt požadavky na vytápění celého objektu, je vyhověno podmínkám dotace bez ohledu na to, zda nově instalovaný dotovaný zdroj tepla (v daném případě tepelné čerpadlo) bude doplněn i zdrojem dalším, buď již dříve instalovaným nebo později.

Ostatně, v rámci již proběhlých kol dotací bylo běžné, že byl tepelným čerpadlem vzduch/voda nahrazován kotel s ručním přikládáním, který sloužil jako záloha k plynovému kotli (či naopak). Pokud se dodatečně nový dotovaný zdroj doplní novým zdrojem záložním, měl by samozřejmě plnit požadavky pro uvedení na trh, což je v současnosti u kotlů na pevná paliva minimálně třída 4.

Výměna dotovaného zdroje za nový

Co se týče výměny již instalovaného dotovaného zdroje za nový v době udržitelnosti, pak zde je opět důležitá smlouva mezi příjemcem dotace a krajským úřadem. V Závazných pokynech je uveden vzor smlouvy, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že:
„Příjemce je v době udržitelnosti oprávněn vyměnit předmět dotace za zdroj se stejnými nebo lepšími ekologickými parametry, pokud jde o emise látek znečišťujících ovzduší.“

Z toho je tedy jasné, že výměna v době udržitelnosti je možná. Pokud se v době udržitelnosti provozovatel rozhodne vyměnit dotovaný zdroj za zdroj stejného typu, tedy například peletový kotel opět za peletový, plynový kondenzační opět za plynový kondenzační a podobně, je to možné v případě, že nový zdroj bude plnit požadavky podle ekodesignu.

Pokud bychom brali ustanovení smlouvy doslova, u kotlů na pevná paliva by měl nový zdroj vedle splnění podmínek ekodesignu mít také stejnou třídu podle ČSN EN 303-5, jako zdroj nahrazovaný. Existuje totiž mnoho dotovaných kotlů zapsaných do seznamu podporovaných zdrojů, které plní podmínky k uvedení na trh podle ekodesignu, ale mají pouze třídu 4. Takže pokud má mít nový kotel minimálně stejné ekologické parametry, měly by kotle třídy 5 být nahrazeny opět pouze kotli třídy 5.

Výměna dotovaného zdroje za jiný typ zdroje

Problém by určitě vznikl, pokud by se měl v situaci popsané výše měnit například kotel na pevná paliva za kotel na plyn nebo naopak, kotel za tepelné čerpadlo nebo naopak.

Pokud chce provozovatel dotovaného zdroje v době udržitelnosti provést jeho výměnu za nový zdroj jiného typu, je nutné zohlednit fakt, že pro různé typy zdrojů jsou poskytovány dotace v různé výši. Například, pokud byla na pořízení tepelného čerpadla poskytnuta dotace 120.000,- Kč a to má být nahrazeno plynovým kotlem, na který se poskytuje dotace pouze 95.000,- Kč, musí provozovatel současně s výměnou zdroje krajskému úřadu vrátit rozdílových 25.000,- Kč. Pokud by šlo o záměnu opačným směrem, nelze očekávat, že by rozdílových 25000,- Kč provozovatel dodatečně získal.

Zdroj:  https://www.tzb-info.cz/